Jani, ockovani je mozna extremni priklad, ale tady jde o ten zakladni PRINCIP - ktery je stejny – dite breci “predtim”, nebo breci “potom” (tzn. trochu breci pri vakcine, nebo pak vic breci pri nemoci; take zpocatku trochu breci, kdyz ho ucime uspat se sam; nebo a . Jde o to, ze to “potom” muze byt mnohem horsi. Ale nebo taky nemusi byt vubec. Jenze to nikdy dopredu nevime.
Odstavec 2 – napsala jsem, ze je dokazano, ze dite jiz od 10ti mesicu veku je SCHOPNO spat celou noc. To neznamena, ze vsechny desetimesicni deti prospi celou noc.
Ad 4) vicecetne rodiny – moje tolik zminovana svagrova ma deti 3; a treba manzelova sestrenice ma 4…skoda, ze se nemohou ucastnit…
Jeste jedna velmi dulezita vec ad odstavec prvni: “Taky jsem neměla žádnou dětskou nemoc a až je jednou budou mít naše děti, dostane je na starost tatínek a já se postěhuju k babičce.” Doufam, ze tohle NEMYSLIS VAZNE??? V prvni chvili me to tak strasne sokovalo, ze jsem ti chtela odpovedet rovnou, ze v tom pripade jsem se strasne spletla a uz nemam vubec chut s tebou diskutovat. Jenze to je blbost, kolikrat clovek neco napise a vyzni to jinak, nez by chtel. Mohla bys mi tedy, prosim, vysvetlit, jak jsi to myslela??? Ze treba ty jsi nemela zadnou nemoc a nebyla ockovana, proto nechces riskovat nakazu, protoze manzel ockovany byl a tudiz mu nic nehrozi, takze se o deti muze postarat a k cemu by jim vsem byla jeste to, kdyby onemocnela maminka? Takze ta se radeji odstehuje k babicce. Je to jedine rozumne vysvetleni toho, co jsi napsala, co me napada. Je to tak? Tohle je ale treba taky zrovna priklad prevence…
Předchozí