Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Mirko, neni vubec zac, takovou vec jsem proste nemohla nechat bez odpovedi;o) Ja tobe naopak dekuju za projev uznani; priznam, ze me to moc tesi. Proc? Vis, ja jsem na tom povahove asi tak, jako July - mam prudsi, impulzivni a primocarou povahu. Prave proto taky asi chapu jeji reakce lepe nez nekdo jiny. Tim ovsem nechci obhajovat to, co napsala – proto jsem taky reagovala. Ja jsem ale take dost impulzivni a primocara, pokud jde o veci, do kterych jsem “zapalena”. Ale uz jsem se parkrat spalila, ze jsem se nechala unest a napsala neco oskliveho a taky me to pak moc mrzelo. Tolerance ani nadhled mi nikdy nechybely (mama se snazila!), jen jsem se hodnekrat unahlila s vyjadrenim – proste takovy ten typ, ze to ze me vypadne driv, nez si to promyslim. Jenze psane slovo boli mnohem vic…Takze se snazim, abych tohle vylepsila a tak ted, kdyz nemam cas si to poradne rozmyslet, tak radsi nic nenapisu...(viz me zrovna ted Jana vykolejila jednim svym vyrokem, na ktery jsem reagovala az po 2 dnech; mozna jsi to cetla). Takze me tesi, kdyz vidim, ze moje “uceni se” to ma alespon nejake vysledky;o)
Tvoje tchyne ma s tim moudrem o rovnovaze pravdu, moc se mi libi! Oni totiz ti bohati lide (majetkem) casto nejsou z ruznych duvodu stastni; ani ti, kteri treba drive byli “chudi” a ted se za majetkem zenou, aby uz nikdy nemuseli stradat. Ja si proste myslim, ze majetek neni vsechno, ale pokud jej mas, v hodne smerech muze pomoci, pokud jej spravne pouzivas.
Mej se krasne,
L.