Přidat odpověď

"Je těžké si připustit, že rodič opravdu není v pořádku a že opravdu má vinu."
To je zajímavá myšlenka. S tím já problém nemám. Mám problém s tím, že "bych" si toto připouštět NEMĚLA. Je mi 40+ a dodneska se rosím, když si vzpomenu, jak surově (a vynalézavě ) mě rodiče jako dítě (míněno, i jako MALÉ dítě, kam má paměť sahá) třískali...obdivuju, že dokázali političtí vězni odpustit svým dozorcům...ale možná že to nechtělo ani tak "odvahu", jako to prostě byla určitá milosrdná sebezáchovná ochrana organismu...