Přidat odpověď

Hilly, já si myslím, že je dáno povahou.. Nic bych nelámala, pokud by bylo třeba s tím něco dělat, nazvala bych to "usměrňováním". Já mám doma jedno dítě ve věku 1,5 roku, jsem jí vlastně kdykoliv k dispozici:), ona se mé přítomnosti dožaduje, mě to nevadí, užívám si toho:)
Chápu, že je to věc názoru, už jsem tu někde psala, že mě někdo varoval, když byla dcera ještě miminko, že "si" to dělám sama, že malá bude na mě závislá a rozmazlená. Tak to si rozhodně nemyslím:) Malá je ještě prcek, ale je mi jasné, že hranice se budou muset ve spoustě věcech nastavit.. (a dá to spoustu "práce":), ale né v její aktuálně potřebě vůči mě. Ale jen můj názor - jaký si to udělám, takový to budu mít:)