Přidat odpověď

Máme výbornou pediatričku, která mi už před x lety u prvního dítěte řekla, ať se radši ptám i na blbosti, že se nikdy nebude zlobit, lepší, než něco zanedbat. Funguje to, u ní se fakt nebojím zeptat.

Můj gynekolog: podá mi ruku, je samé legrácky, žertuje o diagnóze, ale nesmím mu nikdy říct, že jsem si něco načetla sama na internetu. To se pak zlobí. Dále nemám číst příbalové letáky léků, protože se farmaceutické firmy "jenom jistí.."
Diagnostik je snad dobrý, takže to vše "přežiju".

Zatím největší "perlu" mi řekl doktor v nemocnici, kam jsem se dostala po úrazu v těhotenství. "Víte, my vás prostě musíme hospitalizovat. Vy jste právník a kdybyste si potom stěžovala, že jsme vás nehospitalizovali..". Mezi řečí mi řekl, že kdybych nebyla právník, mohla bych jít domů. Tak jsem podepsala reverz. Jinak na péči jsem si stěžovat nemohla!