Přidat odpověď

Royo, já vím, že ona potřebuje zvyšovat sebevědomí.
Ale představ si absolutně vyflusanou frustrovanou ženu, která několik dní v kuse usměrňuje dítě a právě jí zkončila škola, při které jí to dítě ničilo věci...a pak najednou tohle. Já jsem na to prostě neměla kapacitu, vůli, prostě to nešlo ocenit víc než slovem: "Děkuju."
Navíc nevím, jestli není lepší oceňovat dítě při jiných příležitostech, třeba když vidím, že se fakt udržela v klidu, dokázala něco díky svojí vůli, snažila se při nějaké práci, samozřejmě i za pomoc se sbíráním, ale prostě tak nějak normálně, ne se v tom tak patlat.
Vy máte pocit,že by se měla nějak intenzivně prožít tahle konkrétní situace? I když vyzdvihuje v podstatě něco relativně běžného, co nestálo mnoho úsilí? Není to pak zavádění dítěte trochu mimo realitu?