Sonny, chápu, že to bolí...
nevolej ho, už má tady na Zemi odslouženo a splněn svůj úkol, nastal čas jít na odpočinek...
ale přsesto je stále s tebou - v tvých myšlenkách, v tvých vzpomínkách, každá vzpomínka na něj činí jeho duši nesmrtelnou...
nebyl by asi rád, že se kvůli němu trápíš a že místo toho, abys žila svůj život teď a tady, tak se trápíš jeho nepřítomností...
však ani my živí nemáme takovéhle trápení a soužení druhých kvůli naší nepřítomnosti rádi...