Žluťásku, nestačí aby ten někdo znal tvou dcerku, ale také tebe a ostatní členy rodiny. Ale ty jsi (kromě ní) nejdůležitější. Její chování v tobě něco probouzí a s tím ty můžeš pracovat. Zpětně se to pak projeví v jejím chování (ovšem po menších krůčcích než u dětí bez handicapu - ale zase každý dostáváme jen tolik, kolik uneseme, takže ty uneseš hodně, ale taky máš tím pádem možnost se hodně posunout). Promiň, odpovídala jsem teď v poradně, tak mi asi zůstal ten poučovací styl, už končím
- dobrou noc!