Danielo, osobně si myslím že se to v téhle konstelaci dlouhodobě prostě nedá. Neříkám kdyby mladšímu bylo rok a víc, pak určitě zkusit. Ale tohle... Když nebude mimi nějakou dobu spát (takové to buzení X-krát za noc a i v optimální konstelaci naspané 3-4 hodiny) - v jakém stavu pak půjdou rodiče na směnu? Který se bude starat při pláči v době spaní - ten co za chvíli odchází nebo ten co je k smrti unavený a před chvílí dorazil? Jak bude tatínkovi, který se v noci nevyspí a bude muset odejít do práce? Jaký bude shcopný podat výkon? Myšlenka na synchronní spaní dětí různého věku mi přijde celkem vtipná (rozuměj přehnaně optimistícká, viděla bych to na max. 1 hodinu jednou za pár dní, když se poštěstí). Je taky otázka co dělají. Třeba u pásu by to mohlo být o slušný úraz
. V krámě u pokladny zase na manko. Prostě šance, že se cokoli semele a oni budou naprosto na pokraji, sil je hodně velká. Odložila bych to tak o 3/4 roku až o rok NEBO bych zkusila a měla domluveno že skyž to nejde, okamžitě končím.
Mmch. u nás je živitel otec a pracovní poměry má momentálně 3 různé (i když něco z toho je jen drobný přivýdělek)...