Nepřipadá mi to vůbec divné, mám bratra, kterýho miluju a kdyby ta příležitost byla, tak bych si ho vzala klidně k porodu, nevidím na tom nic divnýho. Mám i sestru - to je mě nejbližší člověk - a o té ani nediskutuju, ta je moje polovina, tu bych brala klidně taky, taktéž kdyby chtěla.
Nevím, pro mě jsou to nejbližší lidi, znám je od mala, vyrůstala jsem s nima, ví o mě úplně všechno... Vždyť chlap (myšleno přítel, manžel), ten je "získanej", tam chápu, že někdo ostych má...
Moji sourozenci byli vždy první, kdo viděl moje děti (krom manžela), první dítě jsem porodila před půlnocí a v 8 ráno byla u mne sestra, v 9 brácha
U druhého jsem měla po akutním CS, přijeli oba najednou v moment kdy mne pustili z JIP a zachránili mne před smrtí hlady, dovezli mi tašku McDonalds
Díkybohu za ně.
Byla bych v klidu, je fajn že má přítel takové vztahy se sestrou