mam sice dceru ve veku te tve, ale uz od malicka je takova "rozumna" a da se s ni domluvit, samozrejme obcas se sekne take. Ty mladsi se vztekaji kazdou chvili, ale to je take umerne veku.
Ja myslim, ze je dulezite si s detmi hodne povidat, mazlit se (klidne je nechat - vyjimecne- spat ve sve posteli). Proste krom toho rekneme nadrazeneho vztahu rodice (ktery musi take byt, aby dite melo hranice, jistotu) budovat i takove pratelske pouto duvery. A v afektu nic neresit, proste rict jasne stanovisko, co od ni chces a dal uz se o tom nebavit, klidne rict, ze ji mas ted plne zuby, az se uklidni, tak ze to v klidu proberete. Proste se vyhnout vybuchu (jasne, ze se mi take vzdy nedari, zvlast, kdyz pospichame).
Nejake povinnosti urcite take - dat na stul, zamest...Urcite pomaha ji zezacatku pomoci, jak tu nekdo psal. A zmena neprijde hned, ale pozvolna. Drzim palce
A jeste jedna pidipoznamka, kazde dite je jine, kazda matka snese neco jineho...rozhodne se neporovnavej,svou dceru urcite milujes, coz je to hlavni, ted se jen snaz zmenit vasi situaci k lepsimu
Jo a kdyz nechce hrat na nastroj, take rikam, ze uz dal platit nebudu (jak tu nekdo psal
zabira to!