Přidat odpověď

Limai, já si, narozdíl od ostatních, zase myslím, že tyto problémy většinou nevzniknou najednou, že tu vždy byly, jen se to jaksi tolerovalo a teď to jde vidět, protože už je větší a samozřejmě to vygradovalo, jak je dítě chytřejší a je víc individualitou. Samozřejmě vás neznám, tak to jenom odhaduji. Mám pár známých, či kamarádek a pokud mají s dětmi nějaké výchovné problémy, tak to spíš jenom gradovalo, já viděla, že ten problém tam už je, třeba ještě když byly jejich děti batolata, ale oni s tím nic nedělali, připadalo jim to třeba roztomilé(bouchání, braní hraček, mlácení ostatních-mysleli si, že je tím učí se prosadit). Nepěstovali u nich empatii(neukázali a neřekli jim, co ostatním způsobují za nepříjemné emoce atd.), povinnosti(už od batolata by se měly děti učit si své věci uklidit(do určité míry), myslet na ostatní(třeba babičce donést papučky, když vidí, že začíná být chladno).

To je teda jen takové mudrování z mé strany, já samozřejmě taky spoustu věcí podcenila, na ostatních jsou chyby viditelnější.

Dceři bych se možná víc věnovala, víc si s ní povídala(společně něco dělala-třeba i jen tak lebedila před telkou a povídala si) a nenápadně přitahovala otěže a zaváděla pravidla, ať se nedostane do opozice. Je to těžký, no. Ta nedůslednost se nám v tomto věku vždy sečte, no