Přidat odpověď

Čau Maryl, já když jsem měla svoji první- celkem normální holčičku, taky jsem opovrhovala matkama, co jejich děti sebou někde vzteky flákly na zem, protože JÁ jsem přece své dítě uměla vychovat , ale dnes, považ, dostala moje tříleťačka přesně načasovanou lehkou přes pusu, neb když už viděla, že fakt bude muset jít spát, začala mi vztekle šíleně hlasitě ječet přímo do xichtu. A to byl celý den krásně pohodový. Prostě se snaží rozhodovat, co bude a jakkoliv mě přemoct. Taky dlouho kadila do gatí jako tvůj hošík, někde jsem četla, že to patří k té snaze ovládat rodiče. Je to fakt hrozně těžký. Já to mám tak - ty její hysteráky mají vždy přesný průběh - nejdřív šíleně vyvádí, ale když ji bez známky zájmu v tom nechám (až toho necháš, tak přijdu nebo přijď), nakonec je ráda, že jsem u ní, sama se z toho neumí dostat. Přijdu a řeknu vlídně - chceš ke mně? A ona se hrozně vděčně přitulí a je konec. No a když začne vyvádět, už vím, že to nakonec takhle dopadne, tak jsem z 90% v klidu a čekám, až to přejde.
Jinak u nás je to podobný - nechce se svlíkat, oblíkat, a nejhorší je, když má jít spát.