Přidat odpověď

Jsem na tom stejně, pochopení taktéž nemám. Zrovna včera jsem toto řešila se ségrou. Prý její syn zlobí. No je to dítě a děti občas zlobí stejně tak i dospělí. Občasné plácnutí chápu, taky mi občas ujedou nervy. Ale naplácat vařečkou, tak to už není v záchvatu, aspoň většinou si myslím. A osobně i když dítě plácnu přes zadek, tak se dobře necítím. Beru to jako své osobní selhání. Se ségrou na to máme odlišné názory. Včera jsem vyjádřila svůj názor, že její chlapeček je chudinka, když dostal vařečkou a hned jsem to schytala od ní. Myslím si, že děti bijou hlavně ti co sami doma byli bití! My byli, já víc než ségra a dost často i neprávem za něco co provedla ona (s otcem se nestýkám, naši už jsou rozvedení a nenáviděla jsem ho za to, z domu jsem už jako malé dítě chtěla utéct a plánovala jsem si jak to provedu). A musím říct, že mě to hodně poznamenalo. Sama dokáži být výbušná a někdy se mi stane, že i moje dcera jednu schytá na zadek, ale že bych jí bila vařečkou či něčím jiným, tak to ne. Snažím se, aby to tak nebylo a hodně moc se ovládám. Vím, že to je špatně a nechápu, že někdo si myslí, že to je správné.