Přidat odpověď

Vadí mi moje vztekající se dítě, nevadí mi cizí. Tam mám trochu "radost", že v tom nejsem sama.
Vadí mi názor lidí, že dítě je zvteklé, protože je nevychované, rodiče mu všechno dovolí a pod.
Moje dítě si vztekem nevydupává hračky nebo sladkosti, tam se zkrátka domluvíme, že dneska sladkost jedna a tím to hasne. Může to opakovat třeba 10x...Moje dcera se vzteká, protože jí něco nejde, ale je to bohužel dost časté. Např. si nemůže ráno nandat ponožky, vadí jí "čárka", dostane z toho ihned záchvat vzteku. Z toho, jak brečí, jí začne téct nos, vytahuje jeden kapesník za druhým a teď jí zase "vadí nos". Říkám jí, že se musí uklidnit, protože jinak jí ten nos nepřestane téct. Po půl hodině to vzdávám, odcházím do kuchyně něco dělat. Dcera se dál hlasitě vzteká, protože nereaguji, přiběhne za mnou a je ještě vzteklejší, že se s ní nebavím. Pak se na mě pověsí, aby mi zabránila v pohybu a vyprovokovala mě k reakci. Po hodině mám dost a rázně jí odvelím do jejího pokoje. Ona nechce jít, řve, já už taky řvu, vzbudí se manžel, který spí po noční a seřve nás všechny, že zase řveme...

Ještě bych dodala, že než jsem měla děti, myslela jsem si, že je všechno "ve výchově". Věděla jsem přesně, co "moje děti dělat nebudou"! Leč realita je úplně jiná a často dost zoufalá.