Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Zuzi, je to velmi kulantně napsáno a v zásadě s Tebou souhlasím, přinejmenším v souvislosti s tím cílem.

To o čem píšeš už ale není o způsobu trestání, ale o výchově vůbec. Připadá mi nicméně trochu nebezpečné odsouvat výchovu až do věku, kdy je dítě shopno samostatně rozhodovat, co je špatné a co ne. To už je asi dost pozdě. Navíc, podle čeho pozná, co je špatné a co ne, když mu to my jako vůbec první zprostředkovatelé spojení se světem neukážeme?
Netvrdím, že všichni rodiče to vědí a předávají dětem tu nejkvalitnější výbavu do života, ale myslím si, že teprve až v tom věku, o kterém píšeš, ty děti mohou začít srovnávat a vybírat z toho, co se naučily do té doby. A pokud nemají z čeho vybírat... ???

Myslím, že by se to dalo srovnat s tím, co se učíme například ve školách. Spousta věcí je nám z počátku předávána jako fakt, bez hlubších souvislostí. Později, když už jsme zralejší, dostáváme ty stejné informace podávané v širších souvislostech. Každý má vlohy pro něco jiného, proto i v této době někdo ty souvislosti chápe, někdo ne. Buď pochopí později, nebo třeba vůbec. Nic to ale nemění na těch faktech.

Stejně tak to vidím s tou výchovou. Z počátku jen říkame: "Ne, to nesmíš". Nejspíše podvědomě říkáme i proč, ale to dítě to stejně nechápe. Jak roste, začíná si uvědomovat i souvislosti a samostatně rozlišovat. Ale nějaký zaklad, co je dobře a co ne, mít přece musí...