Přidat odpověď

Já bych jim pokoj "neničila". Teď si sice v něm moc nehrají, tahají to do obýváku, ale to právě časem přijde.

Já to měla tak, že mladší, na který musí být dozor, jsem měla v obýváku, starší byl buď s námi a nebo právě v pokojíčku. To byla výhoda, když si chtěla hrát s něčím, co by menší zkazila nebo chtěla mít klid - třeba si malovat nebo skádat puzzle a k tomu poslouchat kazetu, že se zavřela do pokojíčku. Podala jsem jí tak, že je to výhoda, že se má před klukem kde schovat, že tam může mít svůj klid, když bude chtít - aby neměla pocit, že jí tam nějak odstrkuju.