Přidat odpověď

Pokud vidím, že není někdo v náladě, nevnucuji, jak říkám, neprodávám (po telefonu zejména), neslibuji zlaté tele nikomu, sama ho nemám Pokud cítím, že fakt není čas/zájem, ráda pošlu informace emailem, je velké procento lidí, které raději čtou, mají dojem, že když si to pročtou, lépe tomu porozumí, schůzka (jaké jsem měla já) je vlastně jen to samé, lidé si přečtou informace, a napadne je hodně otázek, ale informace na papíře nebo v emailu neodpovídají na otázky. Proto, pokud pošlu informace, připojím i kontakt, a za nějakou dobu se ozvu, jestli jim můžu něco dovysvětlit, přeci jenom, ne všechno je zřejmé hned na první šup. Pokud cítím, že mají námitky, ráda to rozeberu (ne, abych přesvědčila). Námitky jsou taky forma diskuze, a diskuze, ta pravá, není o tom, kdo vyhraje nebo ne. Hodně lidí má dojem, že tito lidé musí tlačit na pilu, to bylo tak možná dřív, ještě z počátků, teď to je jinak. K čemu mi je klient, kterého přesvědčím, a vím, že toho bude litovat? Nabízím jen něco, o čem vím, že je dobré, i já potřebuji v noci dobře spát