Ja bych to nevidela tak cerne... Ja jsem se R naucila az nekdy ve 12 nebo 13 letech. Mam rozstep rtu a patra, takze spousta veci holt musela pockat az do doby, kdy se diry uzavrou. A pak logopedie. Chodili jsme ke starsimu panovi, ktery me naucil skoro vsechny hlasky (mame doma tuny tech listu s procvicovacim materialem, taky naky ty skripce na nos, hadicky od nosu k usim, pri L me naucil krasne klapat jazykem) a skoncili jsme u R. Mesice ubihaly a moje "tdnky tdnky" furt nic. Procvicovani doma jsem flakala, protoze me to nebavilo, proste klasika. Kdyz mi bylo asi 12, sel pan doktor do duchodu, a ja furt "tdumpeta, tdumpeta". Misto nej nastoupila mlada doktorka, ktera si se mnou vzdycky chvilku povidala o tom, co je kde noveho, co jsem delala a tak. Pri te prilezitosti si vsimala i ostatnich hlasek a pomohla mi se zbavit se drobnych neresti. No a pri techto seancich mi najednou R naskocilo a bylo tam. A pak se slo na Ř. Bohuzel jsem zacala dojizdet na gympl a k teto doktorce jsem uz moc nemohla chodit, takze tam zafixovani trvalo dele a jeste se obcas musim hlidat. Na druhou stranu, kdyz mi udelali v 18 mustek pres 7 zubu a zacelili tak moje diry po dvojkach nahore, pripadala jsem si, ze mluvim strasne divne, jako nejaka sisla. Parkrat jsem zasla za logopedkou a vetsina problemu se vyresila pres letni prazdniny, takze na VS uz jsem se za sebe tolik nestydela. Takze MUDr. Stovickova z Pribrami, dekuji mnohokrat!!!
Předchozí