Přidat odpověď

Lucie,
u nás pomohlo, když jsme se na tom, co se bude dít, dohodli už před odchodem. Byla hrůza s ním třeba vůbec dojít nakoupit nebo pro něco skočit na poštu. Takže jsem mu před odchodem vždy přesně řekla, kam půjdeme a v jakém sledu se co odehraje. On to musel odkývat. Když jsme se na tom dohodli, prostě to musel dodržet. Jinak bych já nedodržela něco, co zase chtěl on (číst mu pohádku, hrát si hru - něco, co má rád).
U nás to trvalo delší dobu, ale syn byl mladší. Zvykl si, že to takhle funguje.
Chce to trpělivost.