Přidat odpověď

„Pak bych mu vysvětlila, že příště, když je potřeba jít domů (kvůli zimě, obědu, atd.), tak to udělat musíme (jinak nám bude zima, nestihneme uvařit-budeme mít hlad,...) a pokud tohle nezvládne, tak tedy ven ani nebudeme moct jít (nebo si hrát pexeso, jít do kina, atd., dosaď si cokoli, co rád dělá).
Není třeba to říkat důrazně, ale s jistotou, že to opravdu dodržíme.“

Představuju si, jak tam stojím, v tom mrazu, jsem rozumná, možná i důrazná a dítě leží na zemi a dělá „hadr“ a žije si v jiné realitě.

No mladší pro změnu do tří let nepoužíval slovo NE. Když už s něčím z velmi závažných důvodů nesouhlasil, usmál se a zakroutil hlavou (a to byl jinak dost upovídaný) ... on byl taková naše odměna za to, že jsem přežili období vzdoru staršího prcka :)