Přidat odpověď

Nevím. Jak tu někdo psal, chce to vychytat metody, co na konkrétní dítě zabírají. Nic není univerzální.

Já jsem jednu dobu nemohla chodit nakupovat s prostředním vůbec, prostě to nešlo. Bylo mu kolem roku, roku a půl, malý na to, aby chápal, co může a co ne. V hysterickém záchvatu nevnímal, mlátil hlavou (o zem, o zeď,..).
Když byl trošku větší a rozumnější, tak se naučil to, co jsem už popisovala - domluvili jsme se, co přesně budeme dělat. Půjdeme nakoupit. Koupíme chléb, máslo, mléko, sýr, špagety, jablka. U pokladny budeme stát ve frontě. Budeme si povídat, co spolu potom doma uvaříme nebo s čím si budeme hrát. Nic jiného do košíku dávat nebudeme. Nebudeš utíkat, budeš se držet u mě. Pokud něco z toho nedodržíme, musíme hned z obchodu pryč.
Chce to trpělivost a pevné nervy.