Přidat odpověď

Withep, ale ono složení vakcín uváděno je, nemyslím že by s tím měly farmafirmy až takový problém. Vem si kolik lidí na celém světě se asi tak zajímá o složení vakcíny, kterou si má nechat píchnout, řekla bych že jde o zanedbatelné promile. Většina se uspokojí s tím, když jim lékaře řekne, že je top pro ně vhodné, příp. je to povinné...
Tyto info všechny nenajdeš v příbalovém letáku, ale v tzv. souhrnu o léč. přípravku, dá se dohledat na webu Súklu, příp. v zahraničních podobných zdrojích.

K té "výrobě" očkovacích látek je to velmi složité. Jistěže výrobce potřebuje vyrábět co nejlevněji, aby vakcína byla konkurence schopná, dost peněz stojí vývoj atd...
V každém případě to vychází z toho o jakou vakcínu se jedná. Zda jde o inaktivovanou vakcínu, nebo živou.
Inaktivované vakcíny obsahují tzv. anatoxin, což je bakteriální toxin, kterému se toxicita sníží nebo odstraní, dělá se to chemickou cestou pomocí formaldehydu, anebo tepelně. Je to např. vakcína proti černému kašli a záškrtu, ale asi je jich víc...
Dětem do 2 let se např. vakcíny proti hemophilu a meningokokovi a tuším i chřipce dávají tzv. konjugované vakcíny, které mají jako nosič právě tetanický anatoxin, tuším že i záškrtový. A to proto, že tyto děti nereagují na polysacharidové antigeny. To je třeba zajímavost, ke které jsem se dostala poměrně nedávno na přednášce z farmakokinetiky.

Co se týče množení živých vakcín, tak ty se množí nejčastěji na kuřecích, psích nebo lidských buňkách. Tyto vakcíny se nepodávají lidem s výrazně oslabenou imunitou, protože mohou mít zbytkovou virulenci, např. MMR, tuberkulóza...

Takže tak, otázka je, nakolik lze vyrábět vakcíny jinou formou než touto. Bude levnější výroba živých vakcín na jiném nosiči? A bezpečnější? Najde se jiný způsob jak snížit toxicitu?
Na tyhle otázky určitě znají odpovědi lidi ve výzkumácích, ovšem k nám se běžně nedostanou a když tak možná za pár let, jen jako zpráva v nějakém vědeckém časopise, že přišli na možnost, ale opustili od toho, protože...