Přidat odpověď

Před mateřskou jsem pracovala jako personalistka a mzdová účetní. Práce mě strašně bavila, opravdu jsem se v ní našla. No a teď jsem se stala nadbytečnou. Umím německy, anglicky napíšu mail, psanému textu dobře rozumím. Jenže v našem kraji prostě není v tomto oboru práce. Takže to budu muset řešit dojížděním do Prahy. Kdybych neměla tříletého prcka, nevadilo by mi to tolik. Takhle to bude ztracený čas.... Moc mě to mrzí, že to tak dopadlo, tím že jsem tu práci dělala ráda, nebyl pro mě problém samostatně pracovat, po večerech se učit nové věci, zůstat v práci déle..... Jenže jsem narazila na šéfa, který má krátkou paměť a takové věci vůbec nedocení. Ale: Držím se hesla že všechno zlé je pro něco dobré a do nové práce se těším, těším se na nové lidi - jen když pro mě bude volné místo.