Jedůfko, ve třech letech to nevyřešíš s tím dítětem samotným. Ono prostě není schopné to podat tak, abys mu mohla porozumět. A psycholog ti nikdy neřekne, co přesně cítí, proč to cítí... on ti dá jen nálepku a nějaký obecný manuál. Projevuje se tak a tak, bude to to a to. Otec mého syna je psychicky nemocný a diagnózu mu měnili x krát, protože se v průběhu života "nějak" projevuje a podle těch projevů se napíše do dokumentace písmeno a číslo diagnózy. Primární je vždycky to dítě a jeho pocity. A dát malému dítěti, které je sice "jiné", ale řekněme "socializovatelné" a spokojené je v 99% případů špatně. Dnešní rodiče bohužel víc komunikují s psychology než s těmi dětmi. A to je podle mne špatně.
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.