Přidat odpověď

Já vím, Monty, že částečně víš, o čem to je:o) Ale já po těch peripetiích s dcerou přistupuji jednoduše k podobným "jinakostem" jinak - raději jednou zbytečně k dr, než něco zanedbat. Malá čekala na diagnosu do osmi let...nepřála bych nikomu ty léta tlaku z blízkého i širokého okolí a samozřejmě i doma, protože to už nevíš, jestli jsi normální nebo ne i ty...Jak už jsem psala, náš prostředníček taky nezapadá do "škatulek" a návštěva psychologa bylo to nejmenší, co jsem mohla udělat pro svůj i jeho klid do budoucna...