Přidat odpověď

Vyrostla jsem v rodinném domě a již v té době jsem říkala, že nikdy více, že chci bydlet tam, kde otočím kohoutkem a poteče teplá voda a topí to. Když odejde kotel mezi vánočními svátky, tak v domě prostě teplo nebude docela dlouho.
Postupně jsem bydlela ve dvou cihlových panelácích, staré zástavbě s převysokými stropy a teď v paneláku 4+1, asi 96 m. Pokoje máme 12 m a dokonce je tu i šatna a komora na chodbě, kolárna a i mandl, ale ten jsem nikdy nevyužila. Jsem spokojená, bydlíme na okraji města, do centra MHD 15 minut, pěšky či MHD můžu rovnou do přírody. Nemám problém dceru vypustit hrát si před barák a hlídat ji jen z okna. Je zajímavé, že sousedy jsem slyšela hlavně v té staré zástavbě. Tady o nich nevím a protože nejsem zrovna družný typ, tak v žádném bydlení jsem sousedy skoro neznala. U kroužků řeším pouze to, zda jsou po pracovní době. Jako dítě na vesnici jsem těžce nesla, že na žádné kroužky nemůžu, protože bych se pak neměla jak dostat domů.
Samozřejmě, že taky sním o domě na pláži nebo alespoň bazénu, ale to jen proto, že pokud veřejný bazén má vodu pod 30 stupňů, je mi studený. :)