Přidat odpověď

Tak ve 23. týdnu, to už myslím není klasický potrat, kdy se plod nevyvíjí a příroda včas zasáhne (vlastně tak včas, že nebýt techniky, tak to dotyčná ani nezaregistruje). V tomhle "věku" už to člověk na sobě vnímá a těší se. Moje příbuzná ve 24. týdnu prodělala vyvolaný porod pro vadu neslučitelnou se životem. Bylo to pro ní hrozné, vím, že to těžce nesla (navíc se jí spustila laktace, kterou šlo těžce zastavovat). U ní to bylo o to horší, že neměla oporu v manželovi - ten to bral tak, jak to vysvětlili lékaři - důvod vady se nezjistil, genetika to nebyla, takže není důvod se obávat, že příště se to zopakuje. A že ji to trápí psychicky, to pochopit nedokázal. Ona se s tím srovnala až dalším těhotenstvím, resp. až po té kontrole, kdy bylo kontrolou shledáno, že dítko je zdravé.