Přidat odpověď

Ahoj Ráchel.

Nejsem si sám jist, zda prodej takovýchto replik naplňuje skutkovou podstatu trestného činu § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka: (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

Jde o to, že teprve určitým veřejným nošením, nebo prodejem směřujícím k jednoznačné propagaci by se asi par. 403 naplnil. Ale oni to přece primárně neprodávají neonacistům, ale zájemcům o válečnou historii, kterým jsem třeba i já. A prostě někomu se mohou líbit německé uniformy (a nelze popřít, že jako vojáci byli Němci prvotřídní), někdo si rád hraje na vojáčky, a stejně jako v dětství někdo musí dělat ty "Němce", když jiný dělá partyzány....

Teprve tím, že by to někdo užíval na nějakém (neo)nacistickém shromáždění, nikoli v soukromé sbírce (soukromí popírá propagaci), nebo nikoli na nějaké válečné rekonstrukci, by se naplnila dikce paragrafu. Koneckonců po rozsudku nejvyššího soudu, kterým osvobodil nakladatele Zítka od trestního stíhání za vydání Mein Kampf (je třeba úmysl propagace, vydání nestačí), dnes brání publikaci tohoto díla pouze fakt, že do roku 2015 drží autorská práva Bavorsko.

Jsem přesvědčen, že ze stejného zdroje jako sběratelé (pro sběratele se vyráějí repliky všeho možného od odznaku c.k. kriminálky, přes odznaky první republiky, komunistická vyznamenání i cizí vojenské odznaky) čerpají i neonácci, ale to je vlastně zneužití jimi samotnými (když už budeme akceptovat tu odznáčkovou a nálepkovou hru, kterou současná justice s nimi hraje...). A právě fakt, že se svobodně prodávají i rudé hvězdy, odznaky jako vzorný hraničář (= vrah lidí co chtěli zdrhnout), komunistická vyznamenání apod. mne brzdí v odsouzení nějakých nazi-odznáčků.

Už jsem přemýšlel, zda by mne zavřeli, pokud bych se 30.listopadu postavil na Václavák s bílým praporem s modrou svastikou. Asi by mne určitě sebrali. Jenže já bych si připoměl přepadení Finska vojsky SSSR v roce 1939, za což byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů pro agresi. Modrá svastika byl totiž již dávno finský svébytný symbol před vznikem nacismu, mj. tehdy znak jejich letadel. A dodnes je svastika na jejich prezidentské standartě, byť zakamuflovaná. Podobně nedávno řešily soudy, zda symbol hnutí jakéhosi odštěpeného nacisty, který dostal před válkou asyl v ČSR, je vlastně nacistický, nebo není....

Právě proto vnímám problematicky tyhle odznáčkové války, kde místo reálného nebezpečí, reálných zlých slov se stíhají odznáčky, nacistické stužky ve vlasech (bacha na to, pokud si vezmete červeno-bílo-černé gumičky do vlasů), ozubená kola apod.

Jo a abych nezapomněl, praděda byl v koncentráku mj. za pomoc Židům, babička ve velitelství pražského povstání a bohužel, židovská část mých předků nacisty nepřežila. Ale halt dějinná zkušenost mi velí vnímat komunismus jako srovnatelné zlo s nacismem. V jistém smyslu (barbarské brutality) i horší. Němci postupovali daleko "logičtěji", nechci psát "právněji". Ale např. moji čeští předci internovaní v Německu v době sudetské krize byli po jejím skončení propuštěni. Ale zase, když jsem poslouchal příběhy židovských uprchlíků do SSSR, tak prostě díky absenci absolutní formy antisemitismu, tam měli šanci za války přežít. I když jednu poslali v jednom městě do gulagu pro špionáž (označení každé jinosti) a druhá bez problémů jinde studovala univerzitu. Právě ten zmatek a binec mnohé zachránil i před třídním pronásledováním atd.