Přidat odpověď

jméno... ty jsi dobrá! Fakt, už mám jakštakš vstřebaný ten šok... a jak jsem teď na neschopence, snažím se odpočívat, prolívat se šípkovým a ještě jedním bylinkovým čajem... a podbřišek mě pobolívá... jakoby se stále snažil rozjet menzes proto mě to tak klamalo...
Víš, co je, EVI, nejsrandovnější? Zbavila jsem se hodně věcí... šátku, vaničky (i když ta možná bude na půdě, hrával si v ní pak Víťa na dvorku a na zahradě), kočárku... oblečky jsem skladovala do krabic, takže to celkem máme... ale po 9,5 letech... mno, uvidíme... porodné žádné, úspory taky nic moc... a do toho začala kixovat škodověnka. Mno, bude to veselé Tak jsem navigovala Františka, ať se mrkne do kolektivní smlouvy... u nás na úřadě nějaký příspěvek mít budu Pod heslem KKD (každá kačka dobrá)

Bože, ať všechno dobře dopadne... ať jsme všichni zdraví!


PS: Po Víťově prvním šoku se slovy "nééé, žádné miminooo!!!" (a to ještě vlovni v 1. třídě, pokukoval po spolužácích, kteří měli maličké sourozence a snažil se debatit a bylo vidět, že je mu to líto), nakonec prohlásil, jestli bude moct vybrat jméno A včera už prohlašoval, že chce spíš bráchu a že bude rád, když mu to mimino nestrčíme do pokojíku Mno, on to do léta vstřebá...