Přidat odpověď

ANO. Překvapivě po manželství naprosto neklidném až italském.

Pak už manželovi došlo, že OPRAVDU JSEM TO MYSLELA VÁŽNĚ, když jsem říkala, že déle už to nevydržím.

Ale bezdětní, nebylo jak vydírat, čím operovat, co následně řešit.

Ony děti jsou něco jak skvělého ve funkčním vztahu a někdy při ukřivděné duši takovou zbraní, že od té doby (je to 20 let) jsem fakt potkala jedno jediné manželství z těch mnoha, kde se opravdu všichni na všem dohodli a následně nikdo nepoužil děti jako prostředek nebo zbraň, pak se vždycky něco našlo. Někdy důvod, někdy prostředek - i u lidí, kteří se na rozvodu dohodli, - důvody nebyly nevěra atd., jen prostě nějaký nevstřebaný vztek třeba i sami na sebe, že se jim to společně nepovedlo.


Osobně mám nějaké pocity či city vůči bývalému manželovi a to nás děti nespojovaly.