Přidat odpověď

Převedu to do praktického soužití, už opravdu "kroutíme" letos dost let.
Oba určitě nějakými intelektuálními vlastnostmi disponujeme - začnu tí "zdravým zhodnocením reality"

- přesto v praxi, každý nějak jinak.

Můj muž vnímá jako reálně účelné leccos..

např jeho časový plán odjezdu někam včetně jeho vlastního balení, já reálně účelně sbalím kus domácnosti, děti -jejich vybavení, sebe, jídlo, léky, vzápětí mu reálně vysvětlím, že dokud to do auta nenarvu - A JÁ NARVU!! - nikam se nejede... přerovnám půl auta, aby na konci manžel byl totálně vyřízenej a na výjezdu z města - ač jsem se 3 x ptala.. zjistil, že nemá boty do sněhu. Jeho doklady, léky a klíče od místa kam jedeme většinou mívám já.

Zimní boty jsme vloni koupili 2-hé, další nedopustím, ty první doma zapadávají prachem.

je vzdělanej, jeho intelekt je taky naprosto v pořádku, jeho sociální vnímání taky, zavazadla si balí sám.


On je prostě muž. Já tím muže nijak nedegraduji, ale dohadovat se o intelektuální rozdílosti je jako o tom, zda je sklenice poloprázdná nebo poloplná.