Ach, máš to těžké. Myslím že nyní ti nezbývá než se se situací smířit, dcera má právo rozhodovat za sebe, ty jí můžeš říct svůj názor a své obavy - to jsi udělala.
Ten chlápek to s ní zřejmě myslí vážně, víc si nejde v téhle situaci přát, ona si zkrátí mládí, to je bolestné, tomu rozumím, ale není to tragedie, není to konec žití a je to její volba. Určitě jí to i posílí, někam posune, srovná si priority, nemusí to být konec studií, kariéry, dnes už ne - pokud nebude sama chtít. Nech jí dospět. Držím moc palce ať to ustojíš dobře, pomůžeš, poradíš, budeš dobrá babička i nadále i starostlivá maminka.