Přidat odpověď

Sjuu, klidně mě pošli do háje zelenýho, ale musím to napsat. Ten druhý posled nás "dětných". Nezlob se na nás, zkus se nad to povznést. Kolem mě je pár holek, které mají/měly problém otěhotnět, je jedno, jestli šlo o první, druhé nebo třetí dítě. Upřímně, došlo to tak daleko, že jedna moje blízká kamarádka se mnou při mím posledním těhotenství musela přerušit na čas kontakt, do té doby, než sama otěhotněla. Další kamarádka se mnou přerušila kontakt úplně, kdykoliv jsem ji potkala, svoje břicho jsem schovávala a v tu chvíli se za svoje těhotenství styděla, protože mi bylo jasné, že zase kvůli mě asi bude plakat, nebo že jí zkazím den. Nechtěně, samozřejmě. Moc mě to mrzelo, respektuju to, a nevím, jak jim pomoct, kromě toho, že je prostě v ten moment nevyhledávám. Občas jsem tam cítila i zlobu - proč ne já, proč ona. Jakkoliv chápu, že není fér, že někomu se dítě podaří, jinému ano, tak zrovna tak není fér, abych se musela za své těhotenské břicho před určitými lidmi stydět a schovávat ho, protože je to raní.