Přidat odpověď

No, bylo mu 94 let. Do poslední chvíle jezdil na kole, byl naprosto v pohodě. Ale prostě "došlo i na něj" a začaly problémy s plícemi a srdcem, stále častější, resp non-stop. Přidala se mrtvice, po které přestal vidět, podepsalo se to i na psychice, bláznil, nepamatoval si. Ještě jsme si ho vzaly z LDN domů, ale pak ze dne na den lehnul, přestal jíst a bylo to špatné. Máma, která je doma, byla po operaci páteře, takže její péče nepadala v úvahu a bylo to v době, kdy všechno finančně viselo jen na mě (krátce před tím umřel táta a my zůstaly samy). Pak nás napadlo, že mám známého v hospicu, tak jsme se o to začaly zajímat a během pár dnů tam byl. No, ležel tam jen dva měsíce, ale nikdo mi nevymluví, že to bylo to nejlepší, co jsme pro něj mohly udělat.