Přidat odpověď

Veverečko, syn také na noční děsy trpěl (trpí, už dlouho neměl), je mu 9,5 a když byl mladší, tak také byly četnější. Jejich průběh byl takový, že skoro do hodiny přesně od usnutí začal tady brečet, křičet, volal a křičel, v očích hrůza, "mami ne, to bolí, prosím, ne. Vypadalo to fakt hrozně, nedal se nijak "probudit", oči měl otevřené, ale jako by byl v jiném světě, i když někdy i reagoval, klepal se hrůzou, srdce mu prudce bušilo, byl zpocený. Nepamatuju si delší dobu jak 15mi, možná jednou to byla půl hodina. S neurologem jsme byli a jsme v kontaktu kvůli jeho migrénám, o nočních děsech neurolog ví, nijak se to neřešilo. Dělali mu i EEG a CT mozku, vše v pořádku. Osobně bych na tak dlouhou hospitalizaci nepřistoupila, nikde není psáno, že během těch 10dnů se takový stav dostaví, když jsi psala, že už syn nemá noční děsy tak často. Někde jsem četla, že častěji na to trpí kluci a děsy můžou přetrvávat až do puberty.