Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

No, neda mi to, abych se zase nezapojila;o)
Chtela bych prispet svoji troskou do mlyna k tomu "odnaseni od zdroje". Nebo i "odnaseni zdroje" od ditete. Uz to tady psala i ZuziP (tedy, ze bud odstrani zdroj nebo dite). Nehlede na to, ze v nekterych pripadech prote dost dobre nejde oddelit zdroj od ditete, tak si myslim, ze v pripadech, kdy to neni nebezpecne, by zdroj ci dite byt oddeleny nemely; a to z toho duvodu, ze pokud to ci ono (ted sama sobe pripominam Klause;o)) - tedy zdroj nebo dite je z mista odstraneno, tak se dite nenauci to, ze na TOHLE (=zdroj) nema sahat (nebo jej brat do ruky, hrat si s nim atd.)- treba horke topeni; a ze nase durazne NE je opravdu "ne", myslime jej vazne a neni radno si s nim zahravat. Nevim, zda se vyjadruju srozumitelne, tak pouziju priklad: v kuchyni mame pracku kombinovanou se susickou, ktera ma kolecka programu vycuhujici ven. Nelze ji "zamknout" - tedy zamknout nastaveny program, aby jej nahodny ci chteny dotek nemohl zmenit. Vycuhujici kolecka jsou pro dite velmi lakava (ne vsak nebezpecna). Take je to zrovna pripad, kdy s tim nemuzu nic moc udelat, protoze do kuchyne proste musim kazdou chvili jit nebo v ni byt (byt je pronajaty; v nasem vlastnim byte mame sice take pracku v kuchyni, ale je mozne ji zamknout). Dceri jsem xkrat durazne rekla "ne", aby na kolecka nesahala (pokud ji tohle rikam, vzdy si kleknu na jeji uroven a divam se ji do oci, pritom si jeste nonverbalne pomaham ukazovackem;o)). Kdyz neposlechla a stale s nimi otacela, snazila jsem se zpocatku odpoutat jeji pozornost k necemu jinemu (bylo to pro ni nove, chtela to prozkoumat); a parkrat jsem ji klepla pres prsty - symbolicky...tim myslim, ze to bylo pouze pro ten "duraz" (bohuzel to neumim presne vyjadrit cesky, v AJ se tomu rika "to make a point"). Casem jsem docilila toho, ze si kolecek prestala vsimat; uz pro ni nejsou nova, a take uz vi, ze je "spatne", kdyz na ne saha;-) Ovsem ted zacala delat jinou vec (nekdy) - saha a otaci kolecky SCHVALNE. Pritom se na me diva takovym tim pohledem "co ty na to, mami"; proste me zkousi nebo se snazi privolat pozornost. Co delam ja? Kdyz vidim, ze me testuje: nekolikrat ji reknu ne, pak si ji proste prestanu vsimat. (Coz se osvedcilo pro vychovu, nikoliv vsak pro pracku, nebot ta prestane fungovat pokud se ji v prubehu praciho cyklu "zatoci koleckama";o)) No a kdyz vidim, ze chce pozornost, tak se ji proste zacnu venovat. Dalsi priklad "zdroje" mame s krbem v obyvaku - mame takovy ten plynovy s "uhlim". Nepouzivame, ale od toho uhli se stejne muze desne umazat a umazat spoustu ostatnich veci; po nekonecnych "ne" z nasi strany uz si krbu vubec nevsimne. Ponekud jina situace samozrejme treba je u schodu, kde hrozi uraz. To ji samozrejme hlidam; ale NEODNASIM, naopak - snazim se ji naucit chodit po schodech. Docilila jsem toho, ze vi, ze se ma bud drzet zabradli nebo zastavit a cekat (pokud se nema ceho chytit), az ji pomuzu. Chci tim proste rict, ze si myslim, ze neni jednoznacne dobre pro vychovu ditete, pokud jej distancujeme od ruznych situaci nez abychom ty situace vyuzili k pouceni, vychove, vymezeni hranic...tedy v praxi - pokud "zdroj" neni vylozene nebezpecny, tak bychom jej spise meli vyuzit k praktikovani vychovy a vymezeni hranic kam se muze zajit a kam ne. Jsem toho nazoru, ze je to pro dobro ditete - pokud dite bude neustale chraneno, tak nebude schopno rozeznat nezadouci nebo dokonce nebezpecne situace. A pak se treba muze zranit mnohem vic. Ted mam treba na mysli nejen fyzicka, ale i psychicka "zraneni".