Přidat odpověď
Nenávidím vstávání na budík a už vůbec ne brzo, mé tělo pro to, aby dobře fungovalo potřebuje min. 10 hodin spánku.
Teď ta realita – do práce chodím na 7.hodinu – tzn. v 6 vstávat, 6:20 odvézt děti do školy, školky (6:25 předání do družiny, 6:30 do školky) – v práci v 7, v poledne místo oběda nákup jídla domů, v 16:00 – 16:30 odchod domů – pozor zácpa, vyzvedávání dětí dle dopravní situace mezi 16:40 a 17:00 („Maminko, zase jsem tu poslední“)
Kroužky vedeme pouze ve školce a ve škole (maximálně lektor k nám domů), jiné nestíháme.
Spát chodíme tak v jednu, manžel je nespavec, tak mě tak ve čtyři probudí a do šesti jsme spolu vzhůru. V pátek jsem mrtvola.
S pracovní dobou do 17:00 by to nešlo (jen občas v práci poslouchám, že mám jen 10 hodin přesčasů, jen občas doma poslouchám, jak to, že mám za ty mizerný peníze 10 hodin přesčasů)
Jsem dnes nějaká rozladěná :(
Předchozí