Přidat odpověď
Nechci strašit, ale ty 3 roky bych brala ještě jako počátek, vzpomínám si na mého spolužáka, kterému (jeho rodičům) se přihodilo něco podobného, rodiče ho tenkrát brali jako "velkýho a rozumnýho" kluka, mně ho tenkrát bylo líto, připadal mi "zmatenej".. asi bych se snažila s ní vůbec nekomunikovat, to bych přenechala na otci dětí. Je mi tě líto, vůbec si to v praxi nedokážu představit. Já si myslím, že ona to vůbec nedomyslela, šla za svým, ale nějak se to zvrtlo né zrovna podle jejích představ.
Předchozí