Přidat odpověď

Xan,
to je různé, já jsem se od jisté doby do vaření hnala, ale doma se to neoceňovalo, naopak to bylo bráno jako zbytečnost a pokud jsem udělala teplou večeři, tak bylo i zle, že se přejídáme a že zavádím nějaké divné móresy. O přejídání ale nešlo, jen jsem nahradila třeba lečem s brambotrem třeba vlašák s rohlíky Ale máma postě nesnáší vaření a tím to bylo všechno ovlivněné. A pak jsem si našla chlapa, který očekával ty teplé večeře denně a v plné "kvalitě" tradiční české kuchyně- hlavně maso. Tak to už ho taky přešlo, ale pořád se u nás vaří téměř denně (tedy já vařím).

U nás to s tím vařením bylo zajímavé - třeba se šlo o víkendu na houby a pak se daly do ledničky s tím, že se zase spotřebují až na víkend a radši se vyhodily, než by se z nich uvařilo v týdnu.