Vynutit - tedy vynucovat rok a půl? Tak systematický by snad nebyl ani dospělý člověk?

Učitelky jsou tedy divné, že se nějak nesnaží situaci řešit, jako první bych požádala o spojení obou bratrů do jedné třídy, jako druhé bych zkusila případně jinou školku.
Měla jsem problémy s jednou z dcerek - nebylo to "nemluvení", ale spíš ráno vyváděla tak strašlivě, při předávání se mě držela jako klíště, plakala, bylo to strašné. Je už to teda víc než 23 let, poměry byly tehdy výrazně jiné, spěchala jsem navíc do práce (školství), kam jsem nesměla přijít pozdě. Vydržela jsem přesně týden, pak jsem dcerku vozila do úplně jiné školky o pár km dál, vstávaly jsme sice o hodnou chvíli dřív, ale tam se úplně aklimatizovala, oblíbila si ihned učitelku, děti...bylo to fajn - až tedy na to autobusové dojíždění.
Mně to takhle připadá, jak "týrání" toho klučíka...vždyť je malý na MUSENÍ. A trucovat a vynucovat si může dítě chvíli..ale takhle dlouho - tady jde už o něco jiného.