Přidat odpověď

Elííí, já si myslím, že "zapít" a "ožrat se jak prase" není totéž a můj osobní názor je, že to druhé není nikdy nutné, i když je to třeba někde časté nebo zvykem.
Nechat se pro opilost vyhodit z práce nebo být z ožralosti inkontinentní mi přijde spíš jako politováníhodný exces, než cokoliv jiného.
Úplně na hlavu je systém izolace rodičky v ústavu, zatímco zbytek rodiny kalí. Dělá se to běžně, je to důsledek praxe porodů a následné internace matky a novorozence v nemocnici, dá se to pochopit, ale taky si pamatuju, jak mi při narození prvorozeného bylo samotné (dítě mi tenkrát odebrali) smutno a od toho je zvlášť bezprostředně po porodu už jen krůček k tomu mít to za zlé slavícím "pozůstalým".
Prochlastat sedm papírů tam, kde se šetří na bolavých zádech, to mi taky přijde akorát k naštvání. Protože co dostala za námahu rodička? Prdlajs. V nejlepším případě pugét, možná ani ten ne. Pokud byly peníze na nedoplatky, kde se teď poberou?
Osobně chápu, že rodina slaví, i když bych chápala ještě líp, kdyby předtím osvobodili rodičku ze zajetí a vzali mezi sebe, jenže to holt asi většinou lidi nenapadne a připadá jim to tak "normální". Nechápu, že prošustrují peníze na zaplacení účtu za chlast (nedej B., že by si to trouflnějaký Rom, to by se na to zdejší p.t. diskutující dívali jinak), nechají se na počest dítěte vyhodit z práce či neudrží stolici, i když to je spíš trapně srandovní.
Když se nám loni narodila mimina, muže nějak ani nenapadlo se ožírat, byl s námi a slavili jsme až po osvobození z Bulovky doma. Byť se raději nechci domýšlet, jaký vliv na situaci měl fakt, že se nám narodila dceruška, jestli by mu třeba při příchodu mužského potomka taky nešiblo.