Mikit asi chápu, u prvního jsem na tom byla podobně. Bydleli jsme daleko od prarodičů, hlídání téměř nula, manžel do noci v práci.
Takže abych se nezbláznila, občas šel prostě do ohrádky a hrál si tam. On si už sám otevře dveře? Když spí, zavřu dveře, kbelík vylévat hned po dokončení vytírání a tak. je to pruda, ale on za to svým způsobem bobek nemůže.
Hlavně sniž nároky sama na sebe, superuklizeno, navařeno, napečeno. Znáš pořekadlo "bordel v bytě, šťastné dítě" ?
Řídím se tím už přes šest let