Přidat odpověď

Já jsem to zažila,když mi bylo tuším 10 let a už bych to nikdy nechtěla zažít.
Měla jsem tenkrát jít na vyšetření ledvin,kde se píchá kontrastní látka Verografin (dnes už se tuším nepoužívá). Píchli mi to a všichni odešli někam pryč. Já jsem začala otýkat,dusit se,zvracet a omdlévat. Zblblá jsem začala hledat do čeho bych zvracela a našla jsem takovou tu mystičku na špachtle a jak jsem jí držela,tak jsem šla k zemi i s ní. Tolik doktorů včetně primáře už jsem nikdy pohromadě neviděla. V momentě do mě napíchali hromadu injekcí,stabilizovali mě a pak mě chodili po 5-ti minutách kontrolovat a měřili mi tlak a tep.Dodnes nechápu,že to máma nechala být a neřešila to,ale bylo to za komárů,tak asi moc nebylo dovolání i kdyby si stěžovala.
Od té doby na sebe nenechám sáhnout doktora dokud mi dopodrobna nevysvětlí co přesně mi bude dělat a svoje děti doprovázím u lékaře všude.
Je to už dávno,ale já dodnes kdykoliv vidím jehlu v duchu panikařím. Píchnout se samozřejmě jako dospělá nechám,ale ráda to fakt nemám.