Přidat odpověď

Mně připadne jako slabý přistupovat na hru ňákýho chudáka, kterej vymýšlí sračky. V argumentaci su dobrá, smetu kdekoho když chci, ale tohle vážně nepoužívám, připadne mi to slabošský.
Prostě po nařčení "divej, co děláš, dyť se chováš strašně" říct jako argument "A co děláš ty, podívej se na sebe, hlavně jak jsi to a támhleto..."
To je jako ze školky.
Nejlepší je zpochybnit dotyčnýho před sebou samotným. Konfrontace. "Takže ty o mně říkáš, že... vážně? Seš si tím názorem jistý? Skutečně si to slyšel/takle si to myslíš?" Eště lepší je to zhustit "Takže ty si myslíš, že..." V tady té fázi už na to nikdo nemá, začnou úhybný manévry "ale né tak to nebylo..." A to je ta chvíle. "A proč to vykládáš ostatním, když to tak nebylo. Takže teda lžeš." Bingo, du si udělat kafe, zdarec.