My jsme měli s nejstarším synem skoro totéž, hrozný negativismus, na jakýkoliv návrh reagoval ne, nechci, pak když to zavrhl, tak zase brečel, že to vlastně chtěl. Nebyl schopen rozpoznat důsledky svých činů, za to, co se mu přihodilo vždycky mohl někdo jinej atd.
Na psychologickém vyšetření jsme byli několikrát, nikdy nám nic kloudného neřekli, a vlastně ani neporadili nic, co by pomohlo. Nakonec byl u něj diagnostikován aspergerův syndrom, ale asi jen pro to, že jsme došli ke specialistce, která to umí rozeznat.
Dneska je lehce medikovaný, ale je to úplně jiné dítě. Je milej, hodnej, zlatej. Nikdy bych nevěřila, že by to bylo možné.
Taky jsme slýchali, že je nevychovanej, jak máme přitvrdit a podobné kecy