Přidat odpověď

Nechci. Jdeme tam kvůli dyskalkulii a ptala se, zda máme jiná trápení.
Jen jsem to popsala, a ona řekla, že si o tom zkusí popovídat, že děti jsou přetažené a unavené. Myslím, že našeho kluka se tohle moc netýká, on je prostě emotiva.

Teď je klid, tohle přestalo, termín u paní doktorky máme za měsíc, první k ní jdu stejně já a pak se o tom budeme bavit.

Nehodila jsem to za hlavu, jak jsem psala, teď je v klidu. Já tu nechci plevelit, konec světa vyvracet fakt nemůžu jako takový, ale bavím se o tom strachu a proč se bojí čehokoliv a o tom, že je to důkaz, že se máme rádi.
Slíbit, že konec světa nebude nebo vyvrátit jako blbost, on utlouká argumenty, dinosaury apod, tohle nedávám intelektem.