Přidat odpověď

Ahoj, mám takové dítě jako ty. V srpnu mu bude deset a jak píšeš, od malička je to boj.Mám chvíle, kdy když chci někam jít a chci si to užít, tak ho raději nechám doma. Koupila jsem si knihu RaR a to na něj z části platí. Naučila jsem se dělat ohledně syna směrem k němu dělat kompromisy, občůrávat ho tak, aby nebyl záchvat vzteku. Když chci, aby fungoval, tak musím naplánovat a synovi den předem přesně říct co budeme dělat a vím, že jakmile bude něco jinak než jsem řekla, pak bude následovat výbuch vzteku. Ale týká se to i třeba lékařského ošetření. Jinak je to zlatý kluk, rád se mazlí, rád za mnou chodí do postele, v rámci možností doma pomáhá, ale...Je mu skoro deset,ale zabrat mi dává víc, než náš nejmladší, kterému je 2,5.