Přidat odpověď

Já bych řekla, že o tom, že je rodina happy mluví matky rády , zakrývají tím problémy . Někdy stačí se zeptat tatínka .
A co píšeš o synovi jako by jsi psala o mém synovci. Taky se mu narodila po dvou letech sestřička a byla to horor. A to samozřejmě nevím všechno. Do plínky kakal do pěti let. Švagrová trvdila, jak se mají rádi, ale to, že se na něho nemá dívat říkal taky. Jakmile byli u našich, byla pořád mela, pořád vztekání, vzdor ... TEď mu bude šest. Je naprosto jiný (a to mají třetí dítě). Vydrž rok a půl, no lehce se to řekne, naprosto chápu.
Já měla něco v bledě modrém, ale byl to mladší, o to jsem to měla lehčí. Když jsem si řekla, že už nevydržím, tak jsem zklidnila sebe (trvalo to asi týden) a pak jsem všechno co šlo nechala na něm. Hrozně moc, až neuvěřitelně se zklidnil. Je to taky hrozná citlivka, ale teď v pěti letech je z něho úžasný kluk až si říkám, že to snad ani není možný .
A nejvíc se asi opravdu vyplatí ten šestý smysl než nějaké knížky. Dobrý psycholog (kde ho najít netuším) by taky nebyl k zahození.