Přidat odpověď

- od jednoho roku je doslova zavisly na sve spaci dece, rika ji "milovana" a neusnul by bez ni, kdyz je unaveny nebo se vzteka, tak ji chce a kouse do ni
Na tom nic divného nevidím. Někdo má plyšáka, on má deku. Sice se hůř převáží, ale zase se líp udržuje než plyšák.

- kdyz mu reknu, ze je muj hodny nebo sikovny kluk, brani se, ze neni ani hodny, ani sikovny, nechce to slyset !
A není schopen ti říct (nebo ty vydedukovat) proč? Třeba ho chválíte, když něco chcete nebo když udělá něco, co ho nebaví a tak už to má v podvědomí spojené s něčím nepříjemným?

- nechce malovat, protoze mu to pry nejde, dokonce ani ve skolce, uz si stezovaly ucitelky...kdyz mu doma reknu, at mi neco namaluje, rekne, ze to neumi
Můj kluk taky dlouho nechtěl malovat. Teď má období. Třeba celý týden nic a pak jeden den pomaluje 30 papírů tím samým sluníčkem, autíčkem, dortem apod. Možná, že to nechce dělat, protože mu to opravdu nejde. Vidí, že ostatní to dělají líp, když to zkouší on, není to takové, jaké by chtěl, tak to nedělá. A tím, že to nedělá, tak mu to nejde. Takový začarovaný kruh. Nebavilo by ho, že bys malovala ty? U nás to bylo tak, že jsem zpočátku něco malovala já, on se díval a na závěr výkresu tam něco udělal on. Zpočátku jen drobnosti. Třeba jen puntíky jako očička, nebo paprsky sluníčku. A baví ho některé "úkoly" v sešitech. Takové to spojování obrázků, které k sobě patří nebo hledání cest v bludišti. I tím si trénuje práci s tužkou.

- strasne nerad zkousi nove veci - neumi napr. jeste slapat na kole, minuly vikend jsme byli u kamarada, ktery mel slapaci kolo s postranimi kolecky, tak jsem mu rikala, at si to vyzkousi, a hrozne se rozciloval, ze to zkouset nebude, protoze to neumi
To je podle mne normální. U obou dětí jsem udělala zkušenost, že v tomhle věku nechtěly zkoušet nové věci (ani ochutnávat nová jídla). Musel přijít nějaký impuls zvenčí, třeba že to dělal kamarád. Nebo to nahrát tak, že to vlastně nic nového není.

- s legem si hraje tak, ze vse rozebere na nejmensi pidikosticky, posklada do rady a pak sklada zase zpet, coz se mu nekdy nezadari
Na tom mi taky nepřipadá nic divného. Syn taky rád věci skládá do řady. Zvlášť když jde o klasické lego, tak tam jsou ty kostky opravdu malé a pro 4 leté dítě obtížně manipulovatelné. Můj syn z nich skládá jen když je u toho někdo, kdo mu pomůže. Jinak taky jen dělá řady.

- prijdeme z venku a vysvlekame se v poradi mikina a kalhoty, kdyz jsem mu jednou vysvlekla najprve kalhoty, tak si je oblekl, a rekl, ze nejprve se prece vysvleka mikina !!!
I to je v tomhle věku normální. Chce pravidelnost. To byl u nás řev, když kluka myl táta a chtěl mu nejdřív vyčistit zuby a pak ho umýt, když já to dělám opačně. A nazapomenu na scénu, když jsme byly s hholkou na návštěvě, tam jí dali hračky, a pak ještě dodatečně přinesli z komory medvědy. Před odchodem jsme to uklízeli a medvěda chtěli dát k ostatním hračkám. Děsná scéna, že medvěd patří do komory. ačkoliv paní domácí vysvětlovala, že ho chce mít radši u ostatních hraček a že mu bude v komoře smutno, nezabralo. Museli jsme ho vyndat a odnést do komory.


- velice casto rika vsem clenum rodiny nemluv na me, nedivej se na me ! napr. babicka a deda, ktere jinak miluje, hlidaji ho od mala, bydli kousek od nas, ale jakmile prijde nektery z nich neohlasene, utika od nich a rika nedivejte se na me !
To je zvláštní, s tím jsem se nesetkala. Musí to mít nějaký důvod, ale nevím jaký. To rozhodně stojí za pozornost.

- ve skolce ma jednoho kamarada, o ostatnich vubec nemluvi, nezna ani jejich jmena (myslite, ze si mam promluvit s ucitelkama ?)
To je zcela normální. Když vyzvednu kluka hned po spaní, tvrdí, že neví, jaká byla pohádka.

- neco mu rikam a on jako by me vubec neposlouchal a v klidu mluvi o necem jinem, vubec ani jakoby nevnima, kdyz mu neco vycitam nebo vysvetluju, casto od nej slysim vetu - mami, nerikej to !
To je normální reakce na výčitky - tvářit se jakože nejsou.